Liberecké extrémy

Současná liberecká krajská koalice, jediná v republice složená z mimoparlamentních uskupení, je příkladem jak se k moci mohou dostat extremisté. Tím rozhodně myslím (a je to můj názor opřený o osobní zkušenost) Změnu pro Liberecký kraj. Obávám se však, že po říjnových parlamentních volbách bude možná tento liberecký model na pořadu dne v celostátním měřítku. Jen dosud, ANO, nevíme jací „magoři“ se k moci dopracují tentokrát.

Dovolím si celý problém popsat poněkud detailněji. Extremistům kvete pšenka v dobách blbé ekonomické nálady jako právě nyní. Stačí zabrnkat na pár jednoduchých strunek, vylepit správná hesla a volič se pak vždy najde.

Nicméně k dosažení vlivu musí extremisté využít neextrémní osobnosti. K těm v Libereckém kraji počítám např. pana hejtmana Půtu a okruh lidí kolem něj. Legitimizace a širší přijetí extrémistů závisí a odvíjí se od ochoty těchto neextrémních osobností spolupracovat. Z pohledu biologie bychom hovořili o symbióze. Ta se vyznačuje vzájemnou oportumistickou výhodností.  Bez vzájemné výhodnosti by Půta s Korytářem  nešel.

Vše začíná samozřejmě kandidátními listinami. Ne jednou jsem se setkal v politice s názorem: (vybavuji si např. tezi pana Lišky): „Na tu kandidátku musíme také.“ „Volič si z ní vybere.“ Pro mnoho lidí je vtěsnání se mezi extremisty do výtahu k moci natolik lákavé, že nehledí na pomačkanou vizáž a nepohodlné pozice a své jméno pod takovou kandidátku dají.

 Co hůře kandidátky politicky protřelých extremistů jsou dovedně vytvořeným marketingovým dílem. Přítomnost neextrémních jmen, nejlépe „čistých osobností“ z neziskového sektoru, totiž neříká nic jiného než: „Milý voliči, my neextrémní osobnosti se podepisujeme pod styl a cíle práce těchto extremistů.“

Pokud extremisté nezvítězí drtivě potřebují vytvořit symbiózu, jinak uhynou, protože nic nevytváří a věčné křičení, že vše je špatně, to není marketing navždy.

Při tvorbě takové koalice musí neextremisté ustoupit ze zásad. Jen si říkám, kdo jde do takové koalice, kdo umožní extremistovi usadit se u moci a vědomě poškodit správu věcí, kam dal zásady a měl-li je vůbec?